Dobytí 2 stříbrných kopců v Podještědské pahorkatině mě přimělo udělat tento přehled našich "kovových" kopců.
Překvapivě takových kopců není ani nijak moc. Určitě zde nejsou všechny a proto přivítám další náměty zapsané do Kopcodiskuze.
Samozřejmě, že nemůžeme začít jinak než zlatými kopci, kterých je u nás asi nejvíce.
Zlaté kopce
V prvé řadě máme 2 Zlatníky, vyšši
Zlatník je výrazný čedičový suk v Českém středohoří, nedaleko mnohem známějšího Bořně, nižší
Zlatník je jen nevýrazné návrší v Mostecké pánvi nedaleko Žatce.
Dále máme několik zlatých přírodních útvarů : Zlatou studánku (603m) ve Svitavské pahorkatině,
Zlatou vyhlídku a známé
Zlaté návrší v Krkonoších,
v Lužických horách je pak
Zlatý vrch, který odkrývá lom s našimi nejdelšími čedičový sloupy.
Nejvíce zlatý je pak zřejmě
Zlatý Chlum, který se nachází ve Zlatochlumském hřbetu, ve Zlatohorské vrchovině.
Další dva vcelku nevýrazné zlaté kopce jsou v Nízkém Jeseníku v blízkosti Moravského Berouna (jehož okolí je na kovové kopce zvláště bohaté) - Přední Zlatná (630m) a Zadní Zlatná (657m).
A nakonec máme jednoho
Zlatého koně v Hořovické pahorkatině v Českém krasu, který ukrývá známé Koněpruské jeskyně.
Logicky pak musí následovat kopce stříbrné.
Stříbrné kopce
V Podještědské pahorkatině jsou kousek od sebe hned 2 stříbné kopce : známější
Stříbrník je čedičový vrchol s mohutnou trojhlavou skálou, hned přes údolí je menší a zapomenutější
Stříbrný vrch s čedičovým lomem na vrcholu.
I České středohoří má dva stříbrné kopce :
Stříbrný vrch je nevýrazný zalesněný výběžek náhorní plošiny kolem kopce Pařez, Stříbrný roh (517m) je pak kopec na jednom z hřebenů vycházejících z Bukové hory s rezervací bukových porostů a s čedičovou skalní vyhlídkou.
V nedaleké Ralské pahorkatině nedaleko Vlhoště je pak další Stříbrný vrch (441m), který je pro změnu tvořen pískovcovými skalami a skalním městem.
Plochý nevýrazný kopec
Stříbrná je nejvyšším bodem Zelenohorského lesa v Drahanské vrchovině.
Mezi hrady Švihov a Roupov v Poleňské pahorkatině se nachází, taktéž poměrně nevýrazný a zalesněný, kopec Stříbrnice (540m).
Dále máme u nás několik míst, které jsou ale spíše výběžkem sousedního vyššího kopce, než skutečným kopcem, proto je jen stěží můžeme započítat mezi kopce.
Jde o pískovcové Stříbrné stěny (459m) v Děčínské pahorkatině SV od Hřenska, které jsou výběžkem německého kopce Groser Winterberg,
o lom Stříbrný vrch v Lužických horách, který je výběžkem známého Zlatého vrchu, o Stříbrný vrch (768m) v Krušných horách nad obcí Stříbrná, který je výběžkem Oslího vrchu a konečně máme ještě jeden Stříbrný vrch (907m), který je výběžkem Smrku v Rychlebských horách.
Stejně tak nemůžeme počítat rozhlednu Stříbrník severně od Loun, která se podle některých informací nachází na stejnojmenném kopci, bohužel kopec se ale vždy jmenoval Červený vrch.
Ještě je potřeba zmínit, že kolem města Stříbro se rozkládá Stříbrská pahorkatina, ve který ale žádný stříbrný kopec není.
A teď by měly přijít kopce bronzové, ale žádný takový zřejmě neexistuje, proto přejdeme k jiným kovům.
Měděné kopce
V Krušných horách se nad obcí Měděnec tyčí holý vrchol
Mědník s kapličkou na vrcholu, dobře známý ze znělky k seriálu 30 případů majora Zemana.
V Jizerských horách se pak nad Novým městem pod Smrkem nachází kopec Měděnec (777m), na jehož svazích jsou skutečně četné pozůstatky po těžbě mědi a jiných kovů.
A konečně v Nízkém Jeseníku nedaleko obce Nová Pláň se nad vodní hladinou přehrady Slezská Harta nachází nevýrazný zalesněný Měděný vrch (687m).
Cínovec je sice známá obec v Krušných horách nacházející se v Cínovecké hornatině, ale žádný cínový kopec se poblíž (ani nikde jinde nenachází), takže broznu se asi nedočkáme ani takto, tak raději přejdeme na kopce olověné, kterých ale není nijak mnoho.
Olověné kopce
V Krušných horách nad obcí Bublava se nachází Olověný vrch (802m) zvaný též Bleiberg s rozhlednou a lanovkou.
Vcelku nevýznamý Olověný vrch (616m) je pak ještě v Oderských vrších.
A ani podle nejběžnějšího kovu, tedy železa, moc kopců pojmenovaných není.
Železné kopce
V Jičínské pahorkatině se nad obcí Železnice nachází vyvřelý (podobně jako nedaleký známější Zebín) kopec Železný (370m).
Severně od Moravského Berouna je holý nevýrazný kopec Želeník (655m).
Asi nejznámějším železným kopcem je naše nejmladší sopka
Železná hůrka v Českém lese.
Nejvyšším želeným kopcem je pak
Železný vrch (1321m) v Krkonoších, který tvoří nejzápadnější výběžek Kozích hřbetů nad Špindlerovým mlýnem.
Dále u nás najdeme železné geomorfologické jednotky Železné hory, Železnorudská hornatina a Železnobrodská vrchovina, ve kterých ale žádné železné kopce již nejsou.
Dále pak existují kopce, které mají v názvu blíže neurčenou rudu (Rudný ap.), protože ale jde jen o rudu a nikoli o kov, tak tyto kopce zde nejsou uvedeny.